Tyto stráky mohou obsahovat HET(vztah dívka X kluk), ale i SHOUNEN-Ai (vztah kluk X kluk ) Prosím komu se to nelíbí, ať opustí tento blog. Těm co se to líbí, pěkné počteníčko. Dále bych ráda upozornila na autorská práva, vše co je na tomto blogu je mnou vymyšlené, tím pádem mé vlastnictví. Děkuji za pochopení. Vždy u povídky, či kapitoly bude UPOZORNĚNÍ, jestli je to HET či SHOUNEN-Ai a jestli se tam náhodou nenachází scéna nevhodná mladší 18 let.

Vaše Lilien♥





Kurtizána

22. listopadu 2011 v 17:55 | Lilien |  Jednorázovky


Toto je má prvotina, doufám, že se bude líbit. Mrkající
UPOZORNĚNÍ: HET věkově není omezeno


Je chladný večer a na náměstí spousta spěchajících lidí . Ale dnešní večer je něčím zvláštní . Právě teď se do celého světa roztrubuje . ,,U dvou pannen , se nachází ta nejkrásnější dívka na celém světě už zítra večer ji tam můžete hledat.,,
Diana:
,,Thomasi ,ja nechci být jen zboží co můžeš nabízet.,,
,,Diano vždyť víš ,že nemám na vybranou . Mám tě rád jako svou dceru ,ale už jako malá jsi byla vychována stát se tím čím budeš zítra.,, ,,Vím ,ale také vím ,že jsem jiné krve než ty co tady máš . Kdyby žili rodiče tak tu nejsem.,, ,,Ano ale tvé rodiče zavraždili a proto jsi zde i když máš královskou krev. Ale můžeme se dohodnout, dám vám......
Leon:
Cestuji po celém světě a hledám tu nejkrásnější dívku . Viděl jsem spousty krásných lidských dívek i upířích slečen a žádná nebyla to co hledám. Donesli se mi fámy o tom že nejkouzelnější dívka se nachází U dvou pannen ,ale takových tu bylo ,ale což za zkoušku nic nedám.
Další večer:(Diana)
Stojím v řadě asi s dalšími dvaceti kurtizánami a přes plachetku kterou nám dal Thomas nic nevidím jen poslouchám ty oplzlé hlasy které se mi hnusí čím dál víc. Nepřiznám si to ,ale mám strach příšerný ,mé jediné štěstí ,že nejsem dost vyvinutá , takže okolo mě jen projdou a ani po mě neštěknou. Hořce se pousměji i když to nemohou vidět mé tělo má jednu vadu to ano ,ale pod plachetkou je tvář jako porcelánové panenky tak bledý a křehký vzhled. Nevědí o co přicházejí .
,,To už tu máš jen pět?,, Zeptá se jeden z těch slizounů. ,,Ano a ta nejkrásnější je pořád zde.,, Odpoví Thomas. Dál tiše poslouchám. ,,Hmmm tak kterápak . mrmlá si a přejde ke mě . ,,Hmmm ta to nebude na to má moc malý prsa .,, Řekne a přejde k další tam si zřejmě vybere a odchází do jednoho z pokojů. ,,Tak co vy mladý pane jakou si přejete.,, Zaslechnu hlas Thomase. ,,Já myslím ,že kráska není úplně bez chyby a proto já chci právě tu kterou on zavrhl.,, Řekne neznámý ,ale sametový hlas. A začnou mě odvádět něčí ruce.
Leon:
Odvádím si tu kterou jsem si vybral do určeného pokoje nevím jestli jsem vybral správně ale což . Koukám se jak se ladně usadí na postel a stále má skloněnou tvář přes kterou má plachetku . ,,Tak ukaž mi svou tvář.,, zašeptám si pro sebe a přejdu k ní . Jemně chytnu plachetku a pomalu odkryji . Když tak učiním zalapám po dechu . Přede mnou je anděl. Dlouhé vlnité mahagonové vlasy ,andělská tvář z které se na mě dívají bouřkově šedé oči plné zvědavosti a strachu. Dokonalý malý nosík a pod ním dokonale plné a vykrojené rty.
Má strach a ani se jí nedivím je tak mladá sotva patnáctiletá, ale překrásná. Jemně ji pohladím po tváři . ,,Tak dokonalá.,, Šeptnu a nepochybuji ,že mě slyšela. Sundám si smaragdově zelenou košili ,která je ve stejné barvě jako mé oči . Zahledím se do těch bouřkových dálek kde je znát strach. ,,Neboj se nechci ti ublížit chci jen být ve tvé přítomnosti.,,řeknu ji a myslím to vážně . ,,Bude mi stačit když tě budu moct mít ve svém náručí.,,Hlesnu a jemně ji políbím na líčko . Ona jen němě kývne a lehce se zčervéná . ,,Sluší ti když se červenáš .,,řeknu a usměju se . Ona jako na povel ještě víc zrudne. Jen v černých kalhotách se posadím vedle ní a opřu se zády o čelo postele. Jemně si jí přitáhnu k sobě na svou hruď a obličej zabořím do jejích voňavých vlasů.
Něžně ji hladím po zádech . Zvednu jí ukazováčkem hlavu . Zadívám se jí do očích , naleznu tam jen pokoj a klid . Usměji se a lechce otřu své rty a ty její. Začnu její rty laskat jazykem z ,kterých ji vyjde spokojený vzdech mezi pootevřené rty zajedu jazykem a ochutnávám její ústa skoumám každou skulinku . Oddělíme se až když se potřebuje nadechnout . Já dýchat nemusím jsem upír ,nemrtví.
,,Spi .,, zašeptám ji do ouška a políbím ji jemně na rty a pohodlně uvelebím ve svém náručí a zanedlouho uslyším spokojené oddechování. Zanedlouho se k ní přidám a spokojeně usnu.
Diana:
Ráno se probudím brzy a zahledím se na toho mladíka ,který mi učaroval hned co jsem ho viděla . jeho delší černé vlasy se leskly jako havraní křídla a zelené oči zářili jako dva smaragdy a bledá mramorová pokožka . Prostě dokonalost sama.
Jemně se vymaním z jeho náručí a utíkám k Thomasovi. ,,Thomasi!!! vlítnu do jeho kanceláře.,, ,,Proboha Diano co tak jančíš .,, ,,Thomasi dodrž svůj slib a nech mě jít s tím chlapcem co si mě odvedl , ani se mě nedotkl jen mě držel v náručí a já -já -já se zamilovala.,, Žvaním a kdyby mě Thomas nezastavil asi básním dál. ,,S Leonem ? no dobrá pokud tě bude chtít tak proč ne? budeš mi tu chybět .,, ,,Ty mě taky Thomasi.,, Rychle utíkám zpátky do pokoje tam najdu Leona jak si právě dopíná košili a má tokový zvláštní pohled kterým se dívá do neznáma. ,,Leone?,, Pípnu a začnu si žmoulat košilku . On se na mě překvapeně otočí . ,,Víš ...noo.. já j-jen jestli ...-nechceš si mě nechat?? ,, Vyhrknu na něj . On jen nechápavě na mě kouká.
,,No víš Thomas mi slíbil že první k-do si mě vybere tak si mě muže nechat ...tak - chtěl bys mě?,, optám se a lehce zrudnu . On se na mě jen usměje přejde ke mně a skloní se .,,To víš ,že chci andílku. Miluju tě .,, Zašeptá mi něžně do ouška. A já kněmu zvednu obličej .,,Já tebe taky.,, šeptnu a on spojí naše rty...


KONEC.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 piupini piupini | 17. března 2012 v 22:20 | Reagovat

moc pěkný :))

2 Guren Guren | 26. června 2013 v 18:17 | Reagovat

Moc povedené!

3 Karin Karin | 22. října 2018 v 17:22 | Reagovat

Pěkné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Smrt je jen začátek, ale až té druhé kapitoly.
William Shakespeare.